Když Vánoce voní

Dnes jsem si byla poprvé přivonět k letošním Vánocům. Ale ne k těm kýčovitým, kdy plastový,  bělovousí stařec v červeném hábitu leze po zlatém řetízku nahoru a dolů a ztrápení, plastoví sobi mu u toho bzučí Jingle Bells. Byla jsem si přivonět k těm našim, českým.

Hýblův betlémwww.ct.upce.cz

Voní včelím voskem , domácí zabíjačkou a kořením. Z jiné strany k vám zavane vůně horké medoviny, svařeného vína a pečených kaštanů. Nadechnete se a cítíte ten koncert vůní.

O kousek dál se vám představí vyřezávané figurky ze dřeva, hrnce a hrníčky z pálené hlíny, ručně malované hedvábí a mnoho dalších řemeslných výrobků.

V dálce slyšíte koledy v podání malých dětí, které právě na náměstí prožívají svoji první velkou chvíli.

Rukodělné domečky čekají na své první šikovné zájemce.

V českých Vánocích se prolínají všechny smysly. Proto je každý rok ráda cítím, slyším, vidím, ráda si na ně sáhnu a ráda je ochutnám.