Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaplaťte si svého „poctivce“

27. 10. 2009 12:24:39
Tak pořád čekám, že se objeví někdo a vykřičí do světa: „Jsem génius!!! Objevil jsem lék na ekonomickou krizi (hysterii?)." A všichni se zaradují. Zaměstnavatelé začnou zaměstnávat, pracovníci budou pracovat a tak nějak se zaradujeme, že kolotoč ze kterého bylo většině dost blbě se konečně zastavil.

No, asi to nebude tak jednoduché. A tak jsem vděčná za každý den, kdy mi zazvoní budík a já (přestože si neodpustím brblání o brzkém vstávání) můžu odejít „vorazit štípačku". Mají to tak všichni co si dopřávají ten luxus pravidelného příjmu, nebo snad ne?

Na vlastní kůži jsem zjistila, že takhle to u některých nefunguje. Někteří se to snaží pěkně „odrbávat" a práci odfláknou, kde můžou. A dost blbý je, když si takové lidi platíte z vlastní kapsy.

Chtěli jsme zateplení a novou fasádu domu. A tak jsme oslovili několik stavebních firem s tím, že se rozhodneme dle jejich cenových nabídek.

Cenová nabídka pana Jaromíra byla nejlákavější, tak jsme s ním do toho v květnu letošního roku šli.

Prvních pár dnů se zdálo být vše v pořádku. Pak jsme ale začali cítit kolem domu i v domě silný zápach alkoholu. Páni zedníci si potají rádi přihli. Naši stížnost řešil pan Jaromír „domluvou chlapům". To hochy pravděpodobně urazilo, protože následující den přišel jen jeden. Když jich přišlo víc, svůj čas na práci a odpočinek si poctivě rozvrhli. Půlku strávili prací, půlku v nedaleké hospodě.

Pokud je hlídal pan Jaromír, dělali. Když odjel, chlastali. Z nás si moc nedělali, protože od nás na ruku peníze nedostávali. No a od pana Jaromíra prý taky ne. Ale věřte opilcům.

Asi proto, že jsme pana Jaromíra často „otravovali", přestal nám brát telefon. Ono poslouchat neustále „Kde jsou zedníci? Jak to že dnes nikdo nepřišel? Proč je tu jen jeden? Kdy to hodláte dokončit?" taky by mě to nebavilo. A tak čekal až „vychladneme" a volal nám sám podle toho, jak se mu to hodilo. A vždycky měl samozřejmě důvod proč telefon nevzal. Jednou byl na úřadě, jednou v Německu, jednou v Rakousku, potom zase v obchodě, tu jel zrovna v autě.... Měl toho prostě moc.

Fasáda se konečně blížila do finiše. Nebyla to žádná hitparáda, protože těch „kocourů" co se podařilo zedníkům udělat bylo dost. Rovina - to byl taky bohužel pojem, který jim nic moc neříkal. Na takové ploše se prý nedá udržet, vysvětlil nám pan Jaromír.

Těch „much" se vyrojilo ještě několik a tak jsme se s panem Jaromírem, bohužel ústně, dohodli, že nám v rámci slevy udělá i balkony. Jejich oplechování, izolaci a pokládku dlažby. Tu jsme si vybrali a čekali na vyhotovení. Panu Jaromírovi jsme zaplatili bez pár tisícovek celou částku za vyhotovení fasády s tím, že tento malý doplatek dostane až budou hotové i balkony.

No a od té doby jsme už o panu Jaromírovi neslyšeli. Telefony přestal brát definitivně.

Nebudu vás napínat. Kdybychom si nezajistili a nezaplatili člověka, který nám balkony minulý týden dodělal, nebylo by to do dnes hotové.

Pan Jaromír by se jistě uživil jako skvělý pohádkář, protože těch jsme od něj slyšeli nepočítaně. A některé stály opravdu za to. Jako řemeslník a majitel firmy stojí za starou bačkoru. V dnešní době, kdy jsou lidé rádi že mají práci, si s tímhle někteří řemeslníci nedělají pražádnou starost. To množné číslo jsem použila úmyslně, protože pánů Jaromírů znám bohužel víc. Jen se jeden věnuje lakýrnictví, druhý je klempířem.....

Na druhou stranu nechci házet všechny řemeslníky do jednoho pytle. Je mi jasné, že ti poctiví mnohdy doplácí na „dobrou" pověst svých kolegů. A poctiví tesaři, klempíři, truhláři atd. zase mají pech na vychytralé zákazníky. Je to zkrátka v lidech.

No a my jsme měli holt „štěstí" na pana Jaromíra a jeho lidi.

A na závěr ještě jedno malé zhodnocení tohoto „podnikatele" a jeho „zaměstnanců":

- sousedům nevyčistili rýnu jak slíbili od polystyrenu, který jim tam při zateplování napadal a těm tak první déšť vytopil sklepní kanceláře

- ze sklepa, který zedníkům sloužil jako zázemí a skladiště materiálu, nám sama od sebe zmizela slivovice

- po dvou starších mobilních telefonech, které jsme měli ve sklepě schované jako záložní, nám zůstaly prázdné krabičky.

.......A to se opravdu vyplatí......

Autor: Andrea Jamborová | úterý 27.10.2009 12:24 | karma článku: 11.31 | přečteno: 1433x

Další články blogera

Andrea Jamborová

Nechovej se jako debil...

Znáte to. Vidíte nějakou situaci a hned vás k ní napadne filmová hláška. Není člověka, aby si alespoň jednu nepamatoval.

28.6.2017 v 8:46 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 888 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 26.01 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme ... už jste taky začali konečně "makať "? (pokračování - díl druhý)

... a nemyslím tím děvčatům pod sukně, samozřejmě - bez zbytečných a zavádějících řečí, realita je zřejmá, tedy těm, co jim zůstal jeden svobodomyslný, tukem neobalený mozkový závit

22.11.2017 v 13:07 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 483 | Diskuse

Gabriela Tomanová

Společné soužití = z 90% velký průser

Znáte to? Když jeden ve vztahu, dostane super nápad, nastěhovat se ke svému rodiči? A jak to potom dopada?... No, jeden příklad za všechny bych tu měla... Ten svůj.

22.11.2017 v 0:23 | Karma článku: 11.32 | Přečteno: 826 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Platina královská

Britský královský pár v pondělí 20. listopadu oslavil 70. výročí svatby. A jejich svazek je stále až pevnou skálou nejen v bouři britské politiky, ale i všech turbulencí a změn ve světě.

22.11.2017 v 0:19 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 132 | Diskuse

Karel Ábelovský

Opravdu divné století

... nevím co moudrého napsat, nic moudrého mne totiž nenapadá - jsem jen plný pochopení, lásky a tolerance, chcete-li empatie ... a jen velký smutek zůstává v mých očích. Smutek nad naší společností, aby bylo jasno.

21.11.2017 v 15:20 | Karma článku: 7.82 | Přečteno: 206 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3054
Občas sluníčko, občas mraky.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.