Bomba článek

Já taky miluju smích a humor. Smích tedy moc hlasitej nemám, ale byl jsem na vojně s jedním kámošem, kterej se smál podobně jako Vy.

Nezapomenu na to, když jsme na klubovně koukali na film Blbý a blbější. Já už ten film viděl asi půl roku před tím v kině a tam jsem se smál jako že dobrej film. Ale co se dělo na té klubovně, to se nedá vyprávět. On už ten film taky znal a taky se už předem smál  (ale jak!!!) scénám, který teprve měly přijít. Přísahám, že jsme se plazili smíchy po židlích, a břicho bolelo tak, že jsem musel chvílema z klubovny odejít.

hihiiiiiiiiiiihahaaaaaaaaaaa

souhlas s ostatními. Slova polochtanej kýbl nemá chybku.Jinak k tomu smíchu v tramnvaji, ož nad knížkou, to je vcelku pochopitelné, ale smích nad čtyřlístkem ? hihi můj případ, a lidi teda fakt byli vypleštění hihiiiiiiiiiii

není to "choroba" a nejste v tom sama

Už dlouho o mně říkají, že můj smích je k nevydržení. Nemyslím takové to uchechtnutí po dobrém vtipu, ale ten smích, který se ne a ne zastavit, přestože to, co Vás rozesmálo, je už dávno pryč. A můj smích přirovnávali mí příbuzní k sypajícím se bramborám. A nepřešlo mě to. Takže, Ándy, chechtat se a chechtat!

Re: není to "choroba" a nejste v tom sama

Taky se směju i když scéne je už jinde. Ale taky se mi někdy stane, že už je pryč hodně dlouho, já si to opět vybavím a řehot potom přichází v nejméně vhodnou dobu.

mám stejný "problém" ale já ho považuju za dar

Podle názoru mých blízkých se směju jak "polochtanej kýbl". Nicméně když se začnu fakt smát tak, až se mi smíchy doslova dělá zle a nemůžu přestat, tak se směje moje okolí mně a já mám radost, že jsem jim zas o něco prodloužila život.

Re: mám stejný "problém" ale já ho považuju za dar

Tak to je fajn. Mně se sice zle nedělá, ale občas, když už se smíchy klátím hodně dlouho, mě chytne křeč do sanice a to už se potom nesměju, to už mám jen strnule otevřenou .....ústa.

I já jsem obdařen stejným problémem,

i když po třicítce se mi to trochu srovnalo, škoda. Jestli Vás to potěší, tak mě zase kamarádi říkali, že se směju Jak když koza chčije na plech. Kdo se nesměje s námi, směje se proti nám! Škoda, že jste nebyla na srazu...

Re: I já jsem obdařen stejným problémem,

Vám se to srovnalo? Já mám pocit, že se mnou je to čím dál horší.

Sraz mám bohužel trochu z ruky. Trochu z Brna.

***

A nějaká nahrávka smíchu by nebyla?

Re: ***

Raději ne. Nemusela ba to unést Vaše repro soustava.

Smích není nemoc.

Smích je dar. Buďte ráda, že tento dar máte. Víe kolik je v naší společnosti sucharů, kteří Vám závidí. A to, že je Váš smích trochu hlučnější, to neřešte. To není problém Vás, ale Vašeho okolí.

Re: Smích není nemoc.

No, on není  "trochu" hlučnější. On je....

Znám to,

mám bratra, který je na tom podobně...v kině nebo v divadle je utrpení sedět vedlě něj....herci taky jednou málem nedohráli představení. Nejhorší bylo jít s ním na film který už viděl a smál se tudíž předem

Re: Znám to,

Tak to také znám. Mám své oblíbené komedie a u těch mám pořád záchvaty smíchu i po stopadesáté.

Náááhodou,

tvůj smích je parádní  už se těším, až tě vytáhneme do kina na nějakou komedii

Re: Náááhodou,

Tak jo, ale musíme sedět blízko východu, aby se dalo zavčas utéct, aby mě někdo nechtěl ukamenovat.

Potvrzuji,

Tvůj smích je nepřekonatelný, nakažlivý...... bezvadný.

Re: Potvrzuji,

Toť slovo odborníka.

Dík a měj se pěkně.