Zaplaťte si svého „poctivce“

  Tak pořád čekám, že se objeví někdo a vykřičí do světa: „Jsem génius!!! Objevil jsem lék na ekonomickou krizi (hysterii?)."  A všichni se zaradují. Zaměstnavatelé začnou zaměstnávat, pracovníci budou pracovat a tak nějak se zaradujeme, že kolotoč ze kterého bylo většině dost blbě se konečně zastavil.

 

No, asi to nebude tak jednoduché. A tak jsem vděčná za každý den, kdy mi zazvoní budík a já (přestože si neodpustím brblání o brzkém vstávání) můžu odejít „vorazit štípačku". Mají to tak všichni co si dopřávají ten luxus pravidelného příjmu, nebo snad ne?

Na vlastní kůži jsem zjistila, že takhle to u některých nefunguje. Někteří se to snaží pěkně „odrbávat" a práci odfláknou, kde můžou. A dost blbý je, když si takové lidi platíte z vlastní kapsy.

Chtěli jsme zateplení a novou fasádu domu. A tak jsme oslovili několik stavebních firem s tím, že se rozhodneme dle jejich cenových nabídek.

Cenová nabídka pana Jaromíra byla nejlákavější, tak jsme s ním do toho v květnu letošního roku šli.

Prvních pár dnů se zdálo být vše v pořádku. Pak jsme ale začali cítit kolem domu i v domě silný zápach alkoholu. Páni zedníci si potají rádi přihli. Naši stížnost řešil pan Jaromír „domluvou chlapům". To hochy pravděpodobně urazilo, protože následující den přišel jen jeden. Když jich přišlo víc, svůj čas na práci a odpočinek si poctivě rozvrhli. Půlku strávili prací, půlku v nedaleké hospodě.

Pokud je hlídal pan Jaromír, dělali. Když odjel, chlastali. Z nás si moc nedělali, protože od nás na ruku peníze nedostávali. No a od pana Jaromíra prý taky ne. Ale věřte opilcům.

Asi proto, že jsme pana Jaromíra často „otravovali", přestal nám brát telefon.  Ono poslouchat neustále „Kde jsou zedníci? Jak to že dnes nikdo nepřišel? Proč je tu jen jeden? Kdy to hodláte dokončit?" taky by mě to nebavilo. A tak čekal až „vychladneme" a volal nám sám podle toho, jak se mu to hodilo. A vždycky měl samozřejmě důvod proč telefon nevzal. Jednou byl na úřadě, jednou v Německu, jednou v Rakousku, potom zase v obchodě, tu jel zrovna v autě....  Měl toho prostě moc.

Fasáda se konečně blížila do finiše. Nebyla to žádná hitparáda, protože těch „kocourů" co se podařilo zedníkům udělat bylo dost. Rovina - to byl taky bohužel pojem, který jim nic moc neříkal. Na takové ploše se prý nedá udržet, vysvětlil nám pan Jaromír.

Těch „much" se vyrojilo ještě několik a tak jsme se s panem Jaromírem, bohužel ústně, dohodli, že nám v rámci slevy udělá i balkony. Jejich oplechování, izolaci a pokládku dlažby. Tu jsme si vybrali a čekali na vyhotovení. Panu Jaromírovi jsme zaplatili bez pár tisícovek celou částku za vyhotovení fasády s tím, že tento malý doplatek dostane až budou hotové i balkony.

No a od té doby jsme už o panu Jaromírovi neslyšeli. Telefony přestal brát definitivně.

Nebudu vás napínat. Kdybychom si nezajistili a nezaplatili člověka, který nám balkony minulý týden dodělal, nebylo by to do dnes hotové.

Pan Jaromír by se jistě uživil jako skvělý pohádkář, protože těch jsme od něj slyšeli nepočítaně. A některé stály opravdu za to. Jako řemeslník a majitel firmy stojí za starou bačkoru. V dnešní době, kdy jsou lidé rádi že mají práci, si s tímhle někteří řemeslníci nedělají pražádnou starost. To množné číslo jsem použila úmyslně, protože pánů Jaromírů znám bohužel víc. Jen se jeden věnuje lakýrnictví, druhý je klempířem.....

Na druhou stranu nechci házet všechny řemeslníky do jednoho pytle. Je mi jasné, že ti poctiví mnohdy doplácí na „dobrou" pověst svých kolegů. A poctiví tesaři, klempíři, truhláři atd. zase mají pech na vychytralé zákazníky. Je to zkrátka v lidech.

No a my jsme měli holt „štěstí" na pana Jaromíra a jeho lidi.

A na závěr ještě jedno malé zhodnocení tohoto „podnikatele" a jeho „zaměstnanců":

- sousedům nevyčistili rýnu jak slíbili od polystyrenu, který jim tam při zateplování napadal a těm tak první déšť vytopil sklepní kanceláře

- ze sklepa, který zedníkům sloužil jako zázemí a skladiště materiálu, nám sama od sebe zmizela slivovice

- po dvou starších mobilních telefonech, které jsme měli ve sklepě schované jako záložní, nám zůstaly prázdné krabičky.

             .......A to se opravdu vyplatí......

 

 

 

Autor: Andrea Jamborová | úterý 27.10.2009 12:24 | karma článku: 12,48 | přečteno: 1437x
  • Další články autora

Andrea Jamborová

Nechovej se jako debil...

28.6.2017 v 8:46 | Karma: 21,13

Andrea Jamborová

Už víme? Leda kulový…..

20.10.2014 v 14:26 | Karma: 11,82

Andrea Jamborová

Vejdi a neuškoď !

29.2.2012 v 8:23 | Karma: 13,52

Andrea Jamborová

Říkám hlad, myslím chlast

2.2.2011 v 10:53 | Karma: 29,51